Červen 2010

|19.6.2010| - Crap?

19. června 2010 v 20:35 | | Lízinka | |  Myšlenkový pochody
http://lisalife.blog.cz
Jsem naštvaná sama na sebe, abyste věděli. Nemám to komu říct, protože by mi nikdo nerozuměl, nebo by se mi smáli. Měl dneska přijet, měl mi napsat, ani jedno z toho se nestalo. Tak jsem chtěla abych přijel. Tak moc jsem chtěla aby přijel za mnou. Celý den koukám na mobil jestli mi náhodou nepřijde jedna blbá eSeMeSka. Nic prostě nic. Nevím jestli na něj mám být naštvaná, nebo mám být naštvaná jenom sama na sebe. Můžu si za to sama. Nemám na něm tak viset, ale to prostě nejde. Asi jsem se šíleně a naprosto nekontrolovatelně zamilovala. Je to blbí? Dobrý? Pro mě to je v tuhle chvíli hodně blbí, protože nevím na čem sem. Asi z toho zešílím!!! Ale nechci se ho vzdát. Ale už si píšeme kolem dvou měsíců a pořád nic. A já vím, že pokud se teď něco nestane, tak se to už nestane nikdy. Když se teď nic nestane, tak budeme jenom přátelé. Dobrý, ale jen přátelé. A co když já nechci být JENOM přítel? Jasně, přátelství je obrovský dar, ale já stojím o lásku. Jde o to, co on.... 

If raining is space for thinking....raining now

12. června 2010 v 20:02 | | Lízinka | |  Myšlenkový pochody
http://layworld.blog.cz/
/píšu pořád dokola o tom samém, omlouvám se, ale cítím to tak, tak když nechcete slyšet sladké řečičky tak nečtěte../

...Nikdy jsem neměla ráda déšť, ale teď se něco změnilo. Kapky které padají z nebe mi připomínají to všechno, co jsem zažila za poslední 2 měsíce. Ty vzpomínky pro mě znamenají hrozně moc, za nic bych je nevyměnila, jsou jedny z nejcennějších, které nosím v srdíčku. Zrovna teď sedím u okna, dívám se na déšť a nemůžu odtrhnou oči od padajících kapek. Přemýšlely jste nad tím, co všechno dokáže bouřka? Mění náladu jako mnozí lidé. Znám človíčka, kterému se bouřka moc podobá. chtěla bych být alespoň jednou kapkou, která je součástí toho úžasného něčeho, co neumím popsat a možná ani nechci. Jedna kapka, jenom jedna. Je na tom snad něco špatného? Každý člověk by se měl prát za své štěstí. Já jsem taky člověk, jenom obyčejný člověk, který cítí lásku a má pocit, že by bylo správné aby mu byla láska oplácena. Tohle je moje první a možná taky poslední šance, kdy můžu získat to, co opravdu chci a na čem mi tak moc záleží. Tolik bych chtěla být s ním, tak moc, až to bolí. Cítím jak mě to uvnitř pálí, ale nejen tím špatným způsobem, protože tak se to pojmenovat nedá. Potřebovala bych miliony slov, abych popsala co právě teď cítím. Je to zvláštní pocit, když vstávám a i když usínám, tak myslím na to samé. Je to TO, co nechci nikdy přestat cítit. Nikdy. Každé ráno a každý večer přemýšlím nad tím, jaké to asi je být kapkou v bouřce, kterou tak potřebuju k životu...

|12.6.2010| - hahaha....joker

12. června 2010 v 12:18 | | Lízinka | |  Myslím, tudíž žiju.
http://layworld.blog.cz/
Jsem tak trochu mimo. Nevím, jestli se cítím dobře nebo špatně. Totiž, včera jsme měli tzv. rozlučák. Hodně lidí od nás odchází a mimo to i ON. Užila jse si to, vážně jo...myslím že my všichni, ale jediný člověk, pro kterýho ten rozlučák byl tak byl kamarád. Hodně lidí nemohlo přijít, kůli známkám, nebo že je rodiče nepustili... Celej večer jsem byla totálně v háji... Ale snažila jsem se být normální. Ale jde to těžko. Bylo mi do breku... :-( Najednou to na mě všechno padlo, ale nakonec jsem nebrečela, ale myslím, že by to nikomu nevadilo. Byla to nálada na brečení.... A máme ve třídě tak skvělý lidi, že by to pochopili... a za to je mám moc ráda, neuvěřitelně moc!!! ♥ Ale stýskalo se mi. Moc stýskalo. Nechci si to připustit, ale asi v tom pořádně lítám. Uvědomuju si, co pro mě ten člověk znamená a když jsem na začátku toho všechno říkala, že by mi stačilo, kdyby byl prostě šťasnej...teď už bych to asi nepřekousla... nedokážu si představit, že byl s nějakou jinou, prostě ne...a už vůbec ne se slečnou protivnou krávou. .... Proč je život tak složitej? Ale kdyby nebyl, byla by tu nuda, to je fakt. To je sakra velkej FAKT!..... ale ...JÁ HO PROSTĚ CHCI. TEĎ HNED... 

|5.6.2010| - I´m dead..

5. června 2010 v 16:43 | | Lízinka | |  Myslím, tudíž žiju.
Chci vám napsat, jenže co... Je těžký přemýšlet nad věcma, který teď pro vás nejsou důležitý. Jenže já musím. Jsou to maličkosti, ale já nejsem schopná logicky uvažovat a to mě děsí. Potřebuju ještě mozek...alespoň je ten necelý měsíc. Ježíííš...on už to je jenom měsíc. Já nechci. Vždycky, ale vážně jsem se těšila na letní prázdniny, jezdila jsem na tábor, jenže letos už nejdu, jsem na to moc stará, nejsou peníze... prostě je to blbí. Budu končit prvák. Je to hrozná představa. Pořád si pamatuju první den na střední, jako by to bylo včera, nechce se mi věřit, že ty lidi znám už 10 měsíců. Polovina jich odchází a já jsem náš společný čas promrhala zbytečnostma a teď to musím dohánět. :-( je mi z toho všeho na nic. Nechci. Nechci tak, jako minulý rok v devítce. Tohle je totéž, vy si ani nedokážete představit, jak se asi cítím...

Moje alergie zase pracuje. Asi umřu....maminka zalila kytky, takže se zase míním udusit :D ach jo... nesnáším vlhko...a jak je vidět, vlhko nesnáší mě :D 

..MOTÝL...

4. června 2010 v 20:51 | | Lízinka | |  Myšlenkový pochody

http://layworld.blog.cz/








Chtěla bych být motýl,
který modrou barvu má.
Mohla bych proletět celý svět
a nebyla bych sama.

Nemusela bych sedět v mém pokoji
a říkat že chci pryč.
Nikdo by mi neříkal:
"Jen si křič!"

Motýl je jen tečka na obloze,
tak jako ta na konci věty.
Říká toho hodně,
ale jediný, kdo ji slyší si ty.

Nesvítí jako lampa u chodníku,
je to jen motýl, který hledá svou cestu.
On nemluví ani nezpívá,
jen na papíře čas od času bývá.

|4.6.2010| - Crazy Day...

4. června 2010 v 20:22 | | Lízinka | |  Myslím, tudíž žiju.
http://layworld.blog.cz/
V poslední době hodně přemýšlím. Ani byste nevěřili jak moc. A mě to samotnou děsí. Ale donutily mě okolnosti. Je toho na mě v poslední době moc, takže si vám asi zase budu vylévat srdíčko..Víte...je to těžký, ale už jsem vám psala s TÍM klukem, a fakt to vypadá, že to vyjde...moc si to přeju, je to pro mě důležitý. Ale minulý víkend jsem byla na zábavě..a seznámila jsem se s hodně skvělýma lidičkama, a jeden kluk mi začal psát...je hrozně fajn, a prej by jsme se k sobě hodily....a já nevím co mám dělat..prostě...tohodle beru jako kamaráda, ...nějak se mi to začíná vymykat z rukou. Jsem zmatená tak, jako ještě nikdy... :-( Help me!!! 
Prostě kluci...jak já jsem byla ráda, když jsem žádnýho neměla a žádnýho nechtěla...ale teď se všechno změnilo, píšou mi...3?4? A pořád se dozvídám novinky o tom, jak se někomu líbím...Fakt super... A líbí se i jenom jeden, a ten mě zrovna nechce..nebo já nevím :-( možná jo, ale nic není jistý..jako vždycky. Každopádně...tohle, vlastně nic si nenechám vzít od tý čarodějnice jedný, si myslela že mě odradí jejich historie... tsss...kdyby viděla naší..to by čuměla :D :D