Březen 2010

|31.3.2010| - I have my life...really...I´m underdog .. :-(

31. března 2010 v 19:14 | | Lízinka | |  Myslím, tudíž žiju.

Pamatujete si, jak jsem psala článek plný naděje? O výhře? O tom, že nechci být poražená? O tom, jak nechci být hodná? Tak se asi budu muset smířit s tím, že jsem poražená, vždycky budu, byla jsem navždy budu. Je to depresivní článek, tak jestli na mě nemáte náladu tak rači dál nečtěte.

Je to pořád dokola, četli jste to už milionkrát! Pořád se to opakuje, je to pořád ona a zase ona. ONA! Nenávidí mě a já nevím proč, marně se na to
snažím přijít celý svůj život, a řešení je pořád v nedohlednu. Možná na to, že jsem taková jaká jsem. Možná proto, že mě můj ex táta vždycky dával před Jakuba, mího milovanýho bráchu, on jeho syn totiž nebyl. Nebo možná proto, že...já už nevím, nic mě nenapadá... :-( ale vím, že mě nemá ráda. ? Slabé slovo, moc mě to mrzí, ale jsem taková a  jsem na to hrdá a ona to uvnitř mě naprosto odsuzuje. Vidíte? Jsem hrozně depresivní člověk když na to přijde. Vždycky to je kůli ní. VŽDYCKY! Bolí to...moc to bolí, ale já už nechci. Nechci aby mě někdo odsuzoval za to, jaká jsem a hlavně za to, co dělám a co cítím. Právě teď se cítím mizerně a kdyby to ona zjistila, ještě se mi vysměje. 

|30.3.2010| - nice day...maybe a little...:D maybe yeah...but I do not know why.. :D

30. března 2010 v 18:27 | | Lízinka | |  Myslím, tudíž žiju.
Lidičkové, hlásím se. Já žiju... dobrej postřeh co? :D :D ehm ehm ehm....:D 

Víte co? Našla jsem mojí spřízněnou americkou duši.. :-) mám jí moc ráda..!! Vážně moc moc moc!!!!! Můžu jí říct všechno a ona mi poradí a zase naopak....a chcete slyšet novinku..díky NÍ píšu písničky..no..jsou takový pofidérní ale jsou...nemám melodii, protože nemám kytaru ani klavír .. jenom flétnu, a to mi moc nepomůže, takže to jsou zatím takový bezvýznamný básničky, ale je to to, co jsem potřebovala, našla jsem se. miluju hudbu! Je to kousek, který jsem hledala. Vím .. co chci do budoucna dělat.. :-) a jsem hrozně šťastná že jí mám..že je mám. Obě!!! ♥♥♥♥ I LOVE YOU!!!!!! ♥♥♥♥ ♫♫♫♫♫

|29.3.2010| - Beautiful day... Joke...NO! Today is worst day of my life

29. března 2010 v 18:25 | | Lízinka | |  Myslím, tudíž žiju.
Jakože fakt věřte nadpisu... 1. hodina písmenka z chemie, naštěstí byla lehká.. :D pak dvě hodiny a pak celý čtyři hodiny chození po okolí našeho města, fakt super, boty mám celý od bláta z toho, jak jsme chodili po polích a skrz potoky.. :D dobrý ne? Jako musím uznat, že čeština by byla horší, ale tohle je fakt hodně. :D ... 4 hodiny... ani představit si to nedokážete.. ... 

Přijdu domů.......a po mě přijde matka...asi tak po 2 hodinách? A pindá že mám puštěnej počítač...byla bych rači, kdyby ses učila...super, učila jsem se celej výkend a dneska taky a ona to prostě nevidí, a když jí to řeknu tak se jenom pousměje...Ona mi prostě nevěří....všechno má svoje meze...a tohle už je moc...už se tak těšim, až mi bude 18 a budu se moct odstěhovat...už se tak těším až dodělám střední a pudu na vysokou do Prahy....Fakt se na to těším!!!!!

|28.3.2010| - Sunday again... :-(

28. března 2010 v 20:27 | | Lízinka | |  Myslím, tudíž žiju.
Už je zase neděle přátelé, já snad zešílím, vždyť byl včera pátek, ach jo.. :D
Ale je hezky...až na to, že včera v tuhle hodinu bylo teprve 19:30.. :D dneska už je o hodinu dýl....ale jsem v pohodě :D Dneska jsme vyrazili na velký nákupy, celá nadšená jsem si koupila odznak "I ♥ HAITY" kterej děsně žeru :-) přispěla jsem na Haity..jsem prostě hrdina...no..pravdou je, že mi ho koupila maminka :D ... ale stejně jsem hrdina :D...ne nejsem, to ona, ale myslet si to můžu ne? :D Koupila jsem dárek mojí nejlepší kamarádce k narozeninám. Je to slon...takovej vysokej a hubenej a je to kasička, abyste to pochopili, ona miluje slony :D...prostě bomba, je o dva dny starší než já, což mám denně na talíři, ale stejně jí mám neskutečně ráda :D :-)...
Víte co? vzala jsem si moje oblíbený náušnice....asi proto mm tak dobrou náladu :D... popsala bych vám je, ale to se nedá...jsou dokonalý...to jsem celá já, raduju se z maličkostí :D aspoň toho tolik neztratím :D nemusím mít drahý nebo velký věci, ale řeknu vám, vyhlídla jsem si mobílek, ten můj starej křáp už skoro nefunguje, teda nefungujou mu sluchátka, což je pro mě životně důležitý :D takže chápete že prostě novej potřebuju...je mňamózní :D ale asi vás to hodně zajímá tak já už mlčím :D....
Skoro, snažím se, ale vždycky jsem byla hyperaktivní, nemůžu za to, že pořád jen žvaním a žvaním.. :D je to nemoc, nedá se léčit, tak mi to odpusťte :-) ♥

|27.3.2010| - My cousin has birhtday

27. března 2010 v 18:51 | | Lízinka | |  Myslím, tudíž žiju.
Sobota, a já celý den sedím doma jak pecka a nemám do čeho píchnout... :D Šla bych někam...hned...ale sama? to není sranda... :-( tak jsem doma a přemýšlím nad tím, jak se dostat z tý děsný depky co mám...nebaví mě můj život, nemyslím tí...chci se zabít.. to fakt ne(takový lidi  sama nesnáším) ale spíš mi jde o to, jak žiju...žiju od jednoho k druhýmu... jsem...ač to nerada přiznávám...chudá, a nenávidím to....sleduju, jak se ti druhý mají a já nemůžu nic...a díky tomu jsem dospěla k závěru, že se ode dneška začnu učit...a budu se sebou konečně něco dělat..ne vzhledově..ale něco, abych byla někdo, nechci žít tak, jak žiju a díky bohu s tím můžu něco dělat. pořád je ještě čas...Chtěla bych být...vím bude to znít směšně...ale chtěla bych být zpěvačka...zpívat umím..myslím...ti co mě slyšeli říkají že ano...tak s tím můžu snad něco dělat, chci hrát na kytaru...takže si na ní musím nejdřív vydělat penízky...chci být ale hlavně lepší člověk...a to nevím, jestli zvládnu... :-(

Taky nevíte co píšete?

26. března 2010 v 20:33 | | Lízinka | |  Myslím, tudíž žiju.
Víte co? Jsem ráda, že znám lidi jenom po icq nebo po skypu...protože mám tak opravdové přátele, kteří vás neposuzují a snad ani nemůžou posuzovat podle vzhledu....přemýšleli jste nad tím někdy? oni vás mají rádi takové, jací opravdu jste a na podle toho, jací jste byli, protože většina...nepřátel vás vnímá tak, jak vás znají oni, ale co když jsem se změnila? To je už nezajímá...ale ti online přátelé .... to oni nevědí...nevědí, čím jste byli, důležité to, čím jste teď.....

P.S. Jsou to hovadiny co ? :D

|26.3.2010| - Friday!!! Finally!!!! ♥

26. března 2010 v 18:28 | | Lízinka | |  Myslím, tudíž žiju.
Ani představit si nedokážete, jak moc jsem se na tohle těšila!!! Konečně pátek!!!!! Jsem tak unavená....psychicky ... :-( ale má to i světlejší stránku...potkala jsem třeba bývalou spolužačku a po hodině jsme toho ještě pořád měli tolik co říct..bohužel už musela jít, takže nic no....ale jsem i za tohle vděčná!!!!
Nejvíc vtipný, ale nesmíte to nikomu říct :D jedna holka... budeme jí říkat .eS. mě dneska děsně rozesmála... ale jí to vtipný nepřišlo, spíš ještě urazilo...a představte si, kvůli židli byl všechen ten poprask... :D totiž..jeden kluk se zvedl ze židle a já si na tu židli sedla a .eS. ke mě přišla a říká..ty si fakt děsná, pořád mi bereš židle, a odešla...no chápete to? já teda ne..koukala jsem na ní jako péro z gauče ... :D to je fakt moc.. :D ale tak dobrý no....to uražení jí moc dlouho nevydrželo a tak se se mnou pak normálně bavila..ale uznejte..no nekopli byste jí? :D

Chtěla bych vám něco říct...

25. března 2010 v 19:31 | | Lízinka | |  Myslím, tudíž žiju.
Uvědomění si toho, že čtete moje články..moje myšlenky, moje snění je pro mě největší dárek, jakej mi může kdokoliv dát! Vážně si toho moc cenní a vážím! Je hezký vědět, že je tu někdo, kdo vás v tomhe velkém blogovém světě poslouchá. Děkuju za vaše rady, a za to, že tu vůbec jst a že vás "znám" Děkuju!!! ♥

Yes or No? ... Please..help me!

25. března 2010 v 16:48 | | Lízinka | |  Myslím, tudíž žiju.
Jsem v krizi...ne kůlu pizze jestli myslíte na tohle.. :D ....ale mám ještě jeden blog...Neliss ho zná...je o jedné celebritě, kterou mám moc ráda...neptejte se... nebo možná jo...třeba vám řeknu o jaký :D ale to odbočuju....myslím...přemýšlím nad tím, že toho nechám, mám ten blog moc ráda a AFFS bych si asi vzala sem, podle toho jaký a jestli by projevili zájem, ale jako na jednu stranu mě to tam občas, fakt jen občas táhne, nekdy mě to chytne..ale pak mě to zase opustí, a fakt u mě nebaví hledat o ní informace...nebo jako jo...svým způsobem... ten blog bych nezrušila, jen bych si dala...ten to..jak se tomu říká...Pouza? Hiatus...to je to slovo...já fakt nevím.. :-(

|25.3.2010| - ....no title...

25. března 2010 v 16:35 | | Lízinka | |  Myslím, tudíž žiju.
Dělám si pizzu...pro vás trochu nepodstatný..ale bylo to první, co mě napadlo :D už se ně ní moc těším....mám dneska nějakou dobrou náladu...i když mě toho ještě hodně čeká...myslím tím učení..mám ho nad hlavu a sedím tady a píšu nesmysly...no řekněte, je to normální? :D podle mě teda rozhodně ne. A to si čestně říkám studentka, velký houby jsem... :D
už jenom čekám kdy přijde doma....máma a ještě mě seřve že vůbec existuju :D ale k mému 100%-tnímu štěstí by už nic nechybělo :D Já jí mám ráda, ale ona je nejvíc vtipná když řve..celá zrudne a kouká na mě, jako by mě chtěla zabít a já věřím tomu že by chtěla.... :D a v tomhle rozpoložení se jí vysměju a ona nadává ještě víc.. :D ale já se jí nevysmívám ošklivě, ale ono to prostě nejde udržet... :D no nic..to vás asi hodně zajímá..tak já se pokusím v dalším článku beze jména vymyslet něco .... víc na úrovni, i když pochybuju, že zrovna já něco takovýho vyplodím.. :D no nic..jdu papat pizzu.... :D

..Moje myšlenková depka.. (20.9.2009)

24. března 2010 v 18:08 | | Lízinka | |  Myšlenkový pochody
Je v pořádku přemýšlet nad minulými vzahy? Nad dávnozkončenými vztahy, které nemají budoucnost? Pořád dokola si přehrávám to, co jsem spolu prožili. Možná bych mohla říct, že jsem byli dokonalý pár, až na to, že já jsem nebyla připravená na tak velké projevování lásky od toho druhého. Asimě měl opravdu rád. Zpětně přemýšlín nad tím, co jsem díky němu získala. A co jsem ještě získat mohla? kdo ví...A a to, co mám mě nikdy neopustí. Je to jako důkaz toho, že nelhal když říkal ty dvě magická slova. Já mu ale něveřila, ale až teď si uvědomuju co mi všechno dal. To nejcenější nosím, a budu navždy nosit uvnitř sebe. On má totiž jedno z nejčestnějších místeček v mém srdíčku.
Ale mám díky němu i skvělého kamaráda, který mě nikdy nezradí.
Právě mi sedí na rameni a kouká na tenhle list papíru, jakoby rozumělřádkům, které píšu. Ano, to díky němu mám duši, která mě vždycky pochopí. Píďa. Myška, která nás vlastně dala dohromady.
Ale to už je dávno.
Důležité je, že vím co ke mě cítil a vím, jak jsem mu hrozně ublížila. Uvědomuju si to. Vážně!
Chybovat je lidské a odpouštět je božské. On byl pro mě bůh. Ale tyhle věci se neodpouští. Jen jsem chtěla říct, že mi to je líto..moc líto
Mám tě ráda. Pořád a navždy. Jen ráda, ale moc!

Nechápu to! (22.6.2009)

24. března 2010 v 18:07 | | Lízinka | |  Myšlenkový pochody
Jsme přece jedna krev a přesto si tak narozumíme. Je to až neuvěřitelný jak jsem rozdílný a přitom tak stejný.
Od tá doby, co se rozvedli si pořád vjíždíme do vlasů. Neříkám že to je jen její vina! Ale...prostě...už nemůžu!
Ne, už fakt ne. Je to kvůli maličkostem, kůli takovíb blbostem, že byste ai nevěřili. Kravinky na entou, OPRAVDU! Tuhle se urazila protože jsem si vzala jednu mikinu, a jí se nelíbila. No uznejte sami, že to je je trochu moc. Je mi zatraceně 15. Nejsem už žádnej malej spratek, který se o sebe nedokáže postarat. Fakt mě to štve. A ne málo. Poslední dobou se uráží pořád. Buˇto je tím, že já jsem v pubertě, nebo tím, že je ona v přechodu. A nebo obojím. Zrovna teď je na mě hnusná proto, že se mi nechce na "Léto v Telči". Byli jsme tam včera, a nic moc. Tak jsem jí řekla, že se mi tam nece. Urazila se. A kdyžjsem se teda rozhodla že tam kůli ní pojedu, tak na mě ještě tak hnusně prská. K nevíře. Už nevím, co mám dělat. Mám blbí období. A tohle mi zrovna nepomáhá. Je tu ještě spousta dalších okolností. Nějak na mě dolíhá fakt, že nemám asi nikoho, komu můžu všechno říct a kdo mě pochopí a podpoří v tom, co dělám. Často se mi stává, že brečím a nevím proč. Je mi smutno a nevím po kom nebo po čem. Chybí mi zázemí, které jsem měla v mamce. Ale to už taky nemám. Chybí mi jistota, že když přijdu domů se špatnou zprávou, tak mi neutrhnou hlavu, nebo když mi neco či někdo ublíží, tak že najdu útěchu. Přijde mi, že snad nemám ani domov. Je to jen byt s ženskou, která se nezývá moje matka a která nemá pochopení absolutně pro nic, co dělám. Ale pro těhle pár řádek na papíře. Odsuzeju všechno, co je mi drahá a co miluju. Nechápu moje pocity i když jsou tak jasný. Je snad tak těžký pochopit pospívající holku, která sice nemáuklizeno v pokoji a nejlepčí slovník. Jsem puberťěčka, která miluje všechno kolem sebe a má svůj jasný názor, ale jsem přece taky jenom člověk, který touží po troše lásky a pochopení!!!!

Láska aneb jak jsem ztratila sama sebe (22.6.2009)

24. března 2010 v 18:06 | | Lízinka | |  Myšlenkový pochody
Koukám skrz špinavé okno mého pokoje. POzoruju mraky. Ani nevím proč. Možná proto, abych si to urovnala v hlavě, možná proto, že ho mám tolik ráda? Možná proto, že řekl, že se nechce vázat a možná z důvodu, který není zmám ani mě samotné.

Zažili jste to? Ten pocit? Říká se tomu odmítnutí, je to jako..ztratit všechnu naději na úspěch. Je to jako..skočit z útesu po hlavě a v polovině si to rozmyslet, ale už to nejde vzít zpátky. Prostě nejde.

Mám chvilky, kdy si říkám: "Co to plácám?"
Neměla bych to psát. Vlastně ani není co. Ale nějak cítím že je, ale nejde to ven a tak pořád píšu a píšu. Dohromady o ničem a o všem. O sobě i když to jsou nesmysly.

Nechápu, co na těch klukách pořád vidím. Nebo vím i nevím. Jsou hezcí:-) ale buď ublíží oni mě, nebo já jim. Ale vžycky se nechám nachytat. Jako ryba na udici i když ví, že jí čeká smrt. Hloupá ryba! Hloupá já.
Pořád čumim na ty mrky a doufám, že moje problémy a starosti odplují s nimi, ale mýlím se a já to vím. Ale co je špatné na to doufat. To, že se zase zklamu. Pokaždé když se podívám, vidím srdce, je to zvláštní, ale pořád, pořád a pořád. Ať se kouknu kamkoli. Je to děsný. Tím si svoje trápeníčko ještě zhoršuju. Přemýšlím, proč kluci vždycky říkají pravý opak toho, co cítí, a když už to myslí vážně tak proč to nedodržují? Ublížují svému okolí. Vím..nevědomky, ale přesto ano. Není to tak dlouho, když mi jeden kluk řekl..že by do mě i šel, ale že se nechce vázat. A pak jsme se viděli a nechoval se tak. Co si teď mám myslet? Asi se budu muset smířit s klučičím myšlením a prostě to překousnout. A bude se jen dívat na t, jak se mi to pověstné štěstí vyhýbá a jak si všichni kolem mě užívají.

Život (22.6.2009)

24. března 2010 v 18:05 | | Lízinka | |  Myšlenkový pochody
Život? Co je vvlastně život? Svolo? Myslím, že to není správná odpověď.
Když tak nad tím přemýšlím...dá se vůbec na otázku "Co je to život" odpovědět? Jistým způsobem ano. A njen tím filosofickým. Ale každý z nás na ní odpoví jiným způsobem.. Každý má jiné priority a jinad postavený žebříček hodnot.
Tak jinak. Je to doba mezi narozením a smrtí? ANO. V podstatě ano a je na každém z nás, jak a čím tu dobu zaplníme. Někdo je vegetarián, nebo mnich, někdo je roznašeč novin a někdo zase politik. Snažím se vám říct, že je na vás čím budete a jakým způsobem budet žít. Každý má šťastnéchvíle ať už jsme ROCKSTAR a nrno obyčejný DĚLNÍK NA STAVBĚ.
Tak jasně..čím vyšší...post a čím vís jste známí, tím se vám to značně zjednodušuje.
Ale jak jsem říkala, každý je jiný a záleží hlavně na vás.
I stavbyvedoucí může být šťastnější něž třeba Barack Obama. Věřte tmu nebo ne, je to tak.
Takže: Nenechte se ovlivnit a stůjte si za svým názorem. Když potkáte štěstí, chyťte ho a už nepusťte a hlavně! Užívejte si! Žijete jen jednou! Skočte po hlavě do čeho chete. Třeba z vás bude příští prezident, nebo Michael Jackson a nebo šéfredaktor úspěšného deníku.
A nebotaké velice ěťastný a neobyčejný automechanik
A nezapomínejte na to, že vás lidi mají rádi za to, čím jste, ne za to, čím bychte mohl být!

Dospělí (14.6.2009)

24. března 2010 v 18:04 | | Lízinka | |  Myšlenkový pochody
Nevím, si mám myslet! Ale řeknu vám, že se kolikrát chvoají hůř než já. A jsem puberťačka. Myslí si, že všechno ví, všechny a všechno znají a všechno viděli. Ale je tak jaksi trochu..no..trochu víc pozměněná pravda. Určitě to znáte taky. A nejhorší je, že když řeknu něco já tak je to pro ně špatně. Štvou mě tím! A to hodně! Třeba...když jim něco říkám a pak jim to to delší, nebo i kračí době připomenu tak říkají: "Tos neříkala, přece vím, co jsem slyšela ne?" A úak když něco říkají a nějaké detauly vynechají a pak...mi je "připomenou. A když jim říkám, že to určitě neříkali tak oni zase: " Tak asi vím, co jsem říkala ne?"
A mě to děsně štve!
Já je prostě nepochopím. A asi to ani nejde!
Moje mamika by chtěla, abychom byli "kamarádky" a všechno si říkali, ale když jí já něco řeknu, tak se to šíří, jako v rozhlase. Ví to všichni okolo a to jsem jí říkala, ať to nikomu neříká. A to jí mám věřit?! Ale zase slovo všechno neberta doslova. Tak jasně že jí neřeknu, že se jdu třeba opít, nebo že jsem s někým spala(to je příklad:-)) A ona mi neříká ubec nic! Řekne to jen svojí ségře a když se jí na to, nebo spíš na něco zeptám, odpoví: "Na to si ještě moc malá!" Jak typické.

Třeba já bydlím jen s jedním rodičem a stačí mi to. Pořád jsme v sobě. Hádky jsou na denním pořádku. A to kůli maličkostem. Já to nechápu!! Fakticky bych si přála, abysme se nehádali. Ale to prostě nejde. vytočí se kvůli maličkostem. A pořád mají TÁK blbí otázky typu: "Už je pozdě, kdes byla?" A to je 17:00, nebo když mám mít rande, tak chce o tom klukovi vědět všechno. Nejradši i číslo bot. A to mě tam někdy ani nepustí. Jako já to chápu, bojí se o mě. Ale připadá mi, že čím víc jsem starší, tak ta starostlivost přibývá než ubývá. Ale tak je mi 15. A v naší rodině to asi nikdo nechce akceptovat, až na vyjmky. Mám taky svůj život no ne?
Mám sestřenici, která je o měsíc starší než já a její mama bere jako samozřejmost to, že se vracá domů v 1 ráno a ještě přiopilá. Zatím co já musím být doma nejpozději v 11 a to je ješmě moc dlouho. A nesmím si dáz ani loka. Sice vím ,že nesmím, ale stejně si dám a oni to moc dobře ví, tak až mě nechají. A taky mě štve, že mi nevěří a že s námi nejednají jako rovný s rovným, Když se jim snažím něco vysvětlit, tak jen mávnou rukou a jdou pryč. A nenechají mě ani domluvit. Já jsem ještě dítě, nemá smysl mě poslouchat.!

Nenávidím tě!!! (1.6.2009)

24. března 2010 v 18:04 | | Lízinka | |  Myšlenkový pochody
Zatraceně jak si mohl?! Jak si k čertu mohl!!!
Byla jsem ještě dítě! Ale ne tak hloupé, abych nepochopila! Jak si mohl!!! Já ti věřila! By jsi tak...chápavý a ohleduplný. Ale TO co si udělal ti nikdy nezapomenu!!!

U soudu se z tebe vytratila veškerá lidskost a choval ses jako bezcitný...DEBIL! Jinak se to říct nedá!!! A ostatně se tak chováš pořád!

Už ti nikdy nebudu moct věřit! A ani nechci!
Už ti zatraceně nevěřím ani nos mezi očima!!

Co si o sobě myslíš?! Že máš u nohou celý svět? Tomu snad ani ty sám nevěříš!
Na povrchu se tváříš jako svatoušk, ale skutečnost podstatně liší.

O co se pořád snažíš?! To dceru, za kterou pořár jezdíš, už si ztratil! Tak se mě nesnaž uplatit! A ani ty tvoje blbí dary už nechci! Ty si myslíš, že když byli drahý, tak že mi to zabrání omlátit ti je o hlavu?!
Jsi ještě víc naivní než jsem si myslela!Ty tvoje falešný úsměvy a rádoby vřelý obětí už na mě neplatí. A ani dovolený a dokonce ani to, že mi dáváš ty svoje těžce vydělaný prachy!!

Nechci je! Peníze mě nezajímají! A ani ty ne! Nech si všechno ty chymtivče! Nestojíš ani za zlámanou grešly! Táhni k čertu!

Bež pryč s tvíma třema autama a platem vyšším než má slušnej člověk!

Jsi zrůda! Na nikom ti nezáleží! Vyhodil si nás z domova! A mě si prodal a nestojím ti ani za to, abys mi platil střední!

Chci abys věděl, že v mém srci, není pro nikohojakojsi ty místo!
Nenávidím tě tak moc,že si to ani nedokážeš představit! Za to, co děláš a jak se chováš. A hlavně kůli tomu, kdo jsi!
Vím, rodiče si člověk nevybírá! Ale radši bych neměla žádného tátu než abys jím byl ty!

Nikdy nezapomenu cos udělal nejen mě, ale i mím blízkým!!
Nikdy nezapomenu, kdo jsi a hlavně čím!!

NENÁVIDÍM TĚ!

Mám tě moc ráda kámoško (1.6.2009)

24. března 2010 v 18:03 | | Lízinka | |  Myšlenkový pochody
Mám tě moc ráda a doufám že to víš!
Vím, sice jsme se taky hádali, ale to už je doufám za námi!
Teď už nás nic nerozdělí ne? A ani ta pitomá střední škola, na kterou se těším a inetěším zároveň.
V některých chvílých, jsem byla, jsem a taky pořád budu, nesnesitelná" Omlouvám se! A moc, i předem! Jsme prostě bláznivej cvok, vždyť víš:-). Když jsem se tě ptala, jestli mě pozveš na svojí svatbu, asi jsem se fakticky zbláznila.
Ale věděla jsem, že ať už se stane cokoliv, budeme stát při sobě. Teda doufám.

Vidíš to i teď. Sice se někdy chovám jako naprostá debilka, ale v skutečnosti...tam uvnitř, na tebe nedám dopustit. Vím, že ti to buď dám přečíst nebo to nějak najdeš.
A tak chci, abych to věděla. A hlavně abych věděla, že to, co tu píšu je o tobě!!

Už od šestky, kdy jsem tě poznala, jsi byla kámoška. A to, žes mě "dostala" do třídy ti nikdy nezapomenu!
Pak jsme se začali hádat. A někdy dost hnusně. A občas jsme tě fakt nesnášela, a myslím, že to vylo vzájemné. A pak jsme ti začala vyčítat to, cos pro mě udělala. Stydím se, když na to vzpomínám. Promiň. Ale doufám, že je to už za námi.


A teď?
Teď je konec. Konec našich srazů, drbů, smání se a toho chrochtání když se směješ!

Je mi to líto! Měli jsme na sebe málo času. Ale věřím, že to bude pokračovat. Když už si mě pozvala na tu svatbu a ještě ke všemu jdu..teda pudu za světka! Tak tam nemůžu chybět! Bude to událost roku!! Megastar se vdává!!!A klidně ti koupím i nějakýho slona, protože vím jak je máš ráda!!

To, co tady píšu, píšu od srdce...a jen možná ti to příde jako snůška žvástů. Ale chtěla jsem, abych věděla...

ŽE TĚ NECHCI ZTRATIT!!

Chytlo mě psaní (1.6.2009)

24. března 2010 v 18:02 | | Lízinka | |  Myšlenkový pochody
Ten pocit, ten cit, co mě tíží a zárověň hladí po duši neznám.
Nejspíš je to tím, že jsem ještě nikdo nikoho takového jako ty, nepotkala.

Jsi jako můj vysněný princ z pohádky.
Jsi moje energie, kterou každý den potřebuju.
Jsi mé sluníčko na cestě životem. které jsem tak dlouho postrádala.

Dovoluješ mi, abych v tvé přítomnosti byla tím, čím chi být! A ne tím, čím doopravdy jsem. Je to tak osvobozující!
Když jsem s tebou, díváš se na mě, jako bych byla středem vesmíru a já ti tak naivně a ráda věřím.

Ten pocit, ten cit, který je uvnitř mě citím jen když jsem s tebou.

a i když o tom asi nevíš, záleží mi na tobě a klidně bych za tebe upřela jen proto, abys ty mohl dál žít.
Vím. Každý mi říká:"Přijdou jiný kluci a jiné lásky." A já to vím, ale věřit se mi nechce.
Jen TY budeš ten, na kterého nikdy nezapomenu!
To TY budeš mít navždy místo v mém srdci!

Ten pocit, ten cit, co k tobě cítím je láska. A až to jednoho dne zjistíš, a poznáš a uvěříš že nelžu a nevymýšlím si!Nejde to a ty to zatraceně dobře víš!! Nevím jestli si to někdy zažil, ale kdysi si mě míval rád. A já se chovala jako husa.
Jako dětinská husa, která si myslela, že city jiných nic neznamenají.
Ale já se změnila! Hrozně změnila, a teď už to chápu.
Vím cos cítil, a nebudu ti mít za zlé, když se zachováš stejně jako já před 4mi lety.
Pochopím to. Nikdo není dokonalý, Teď už to vím, ale ty si vyjímka!! Jsi naprosto dokonalý! V mích očích! Vím, že tyhle řádky plné naděje, pochopení a lásky nikdy nepřečteš.
Ale možná....to dopadne všechno úplně jinak!!!

|24.3.2010| - For African children

24. března 2010 v 15:15 | | Lízinka | |  Myslím, tudíž žiju.
Děláme se třídou projekt na pomoc africkým dětem...nechcete přispět? ne dělám si srandu...ale snad to všechno vyjde...:-)

Jím kindervajíčko.. :D už jsem ho neměl ani nepamatuju... :-) ale jsem velice zklamaná z hračky...za 1. není to šmoula a za 2. už toho zelený skejťáka mám :D...ale neva, já stejně rači čokoládu :-)

Nevím kdy tu dneska budu, měla bych se učit...mám češtinu a taky technický kreslení..a biologii a taky angličtinu...nevím jak to dopadne, ale budu se snažit vás tu ještě navštívit, i když moc návštěvníků nemám....ale blog dělám pro radost, takže bych psala i kdyby sem nikdo nechodil.. :D blbí co? jo to teda..:D :D :D no nic...mějte se famfárově..a ještě se uvidíme..večer!!! ♥

Am I Good or Bad? :D I Don´t know!!

23. března 2010 v 20:11 | | Lízinka | |  Myšlenkový pochody
Přemýšleli jste někdy nad tím, kdo vlastně jste? Věřím že ano a pokud ne, jsem očividně cvok. A nebo vy?! Přemýšlím nad sebou podstatnou část mého života a věřte nebo ne, pořád jsem nedospěla k výsledku. A vím že to jen tak nebude...Dneska jsme byli nakupovat(nic jsme si nekoupili, al to není podstatný:D) a já jsem našla pásek, na kterým bylo právě tohle: "Good Girl VS Bad Girl". Byl to vážně ošklivej pásek, ale zaujalo mě to. Určitě vám někdo někdo řekl: Ty si ale hodná/ý. Je to celkem vtipný, ale donutilo mě to k přemýšlení. Jakej rozdíl je mezi slovem hodný a zlý? Mezi vlastností Zlá a Dobrá? Snažím se na to přijít a pořád mi to nějak nedochází. Četla jsem knížku, byla vážně nudná, ale měla dobrej název: "Hodný holky se dostanou do nebe, zlý kam chtějí." A podle mě to je 100% pravda, a teď se sami rozhodněte, jsem zlá a nebo dobrá?! Chci být radši zlá a nebo radši dobrá? Chci být na straně, která zvítězí a nebo prohraje? nevím jak vy, ale já chci vyhrát. Je to asi hnusný, ale je to tak, hodiny a hodiny přemýšlení nad sebou se asi vyplatili. Dopracovala jsem se k alespoň malé části odpovědi. Chci vyhrát a nestydím se za to, jsem MOŽNÁ hodná, pustím lidi sednou v trolejbuse, pomůžu, když to je potřeba, ale když něco chci já tak jdu přes mrtvoly a to ti hodní nedělají. Já ubližuju, když je to zapotřebí, když to potřebuju já. Ublížila jsem už tolikrát, že se za to až stydím. Zlomila jsem srdce, ale to oni mě taky! Chci vyhrát, ale to znamená, že někdo jiný prohraje a to taky ublíží! Někohu hodně a někomu málo, ale já chci vyhrát boj kterýmu se říká život a v tomhle boji už nedostanu další šanci...!!!!